Alois Eliáš: Popravený ministerský předseda

Alois Eliáš (1890–1942) vystudoval ČVUT v Praze a po vypuknutí první světové války přešel v září 1914 do ruského zajetí. Přihlásil se pak do řad československých legií a roku 1917 byl převezen do Francie, kde bojoval na frontě v řadách 21. střeleckého pluku. To ještě netušil, že uběhne pár let a z hrdiny se stane nepřítelem číslo jedna.

Po návratu do vlasti měl podíl na obsazování Těšínska a zúčastnil se bojů s bolševiky na Slovensku. V letech 1921–1923 studoval na Vysoké škole válečné v Paříži a následně vystřídal řadu velitelských funkcí. Dosáhl hodnosti divizního generála a během zářijové mobilizace 1938 velel V. sboru v Trenčíně. Poté zastupoval generála Syrového v úřadu ministra národní obrany, od 1. prosince 1938 do 26. dubna 1939 byl ministrem dopravy ve vládě Rudolfa Berana.

TIP: Historická detektivka: Chlebíčková aféra aneb Smrt kolaboranta Lažanského

Eliáš sice převzal funkci protektorátního ministerského předsedy, zároveň se však již tajně podílel na budování odbojové organizace Obrana národa. Přestože mu odboj připravoval cestu do emigrace, považoval za svou povinnost vojáka zůstat v protektorátu. Několikrát měl v úmyslu podat demisi, ale na pokyn z Londýna to nakonec neučinil.

Po zatčení gestapem 27. září 1941 byl Eliáš odsouzen k smrti, avšak vykonání rozsudku Hitler odložil a nacisté ho prozatím věznili na Pankráci. Eliášova poprava zastřelením v prostoru kobyliské střelnice byla vykonána až 19. června 1942.