reklama

„Čeští“ mariachis: Mexické hudebníky inspirovala císařská vojenská kutálka!

5.9.2017 – Josef Opatrný
V repertoáru mariachis nikdy nechybí La paloma, Holubice. Někteří badatelé tvrdí, že její melodii ovlivnila česká píseň
Mariachis inspirovala císařská kapela
Mariachis inspirovala císařská kapela

Vystoupení Maxmiliánovy vojenské kapely odměňovali Mexičané aplausem

Mexická ani mezinárodní odborná veřejnost zabývající se mexickým folklórem však tento názor nesdílí. Považují píseň za zlidovělé dílo španělského skladatele Sebastiana Iradiera, který navštívil na počátku šedesátých let 19. století Kubu a inspirován místní hudbou napsal skladbu, která se nakonec stala jednou z nejslavnějších písní všech dob.

S císařem za oceán

Obliba La palomy rychle rostla také v Mexiku, kam ji patrně přinesli vojáci španělského intervenčního sboru. Jeho vysláním reagovaly španělské úřady na moratorium zahraničního dluhu, vyhlášené v roce 1861 mexickým presidentem Juárezem. Svoje oddíly vyslala do Mexika i Francie Napoleona III., který ovšem sledoval daleko širší cíle, než jen vyrovnání dlužné částky. Vytvořením mexického císařství, svázaného pevnými pouty s Paříží, chtěl posílit pozici Francie jako světové mocnosti. Při hledání vhodného pretendenta trůnu zatím neexistujícího císařství se ozývalo jméno arcivévody Maxmiliána, mladšího bratra rakouského císaře Františka Josefa I. 

Součástí příprav k odjezdu bylo verbování dobrovolnického sboru pro nového mexického císaře, jehož součástí musela být i příslušná kutálka. Podle zavedené praxe tvořili významnou část vojenských muzikantů rakouské armády Češi a jinak tomu nebylo ani u hudebníků, kteří doprovázeli Maxmiliánovy dobrovolníky. Její hudba budila v Mexiku nadšení i v době, kdy už pověst císařství a císaře samotného těžce utrpěla a jeho jedinou oporou zůstávaly silné jednotky francouzské armády. Jinak stále více rezervovaní Mexičané odměňovali vystoupení kapely Maxmiliánových vojáků nadšeným aplausem.

Od klarinetu k trumpetě

A nejen to, místní muzikanti se inspirovali klarinetovými sóly českých hudebníků a napodobovali je svými trumpetami. Činili tak s takovým důrazem a vytrvalostí, že pozdější mexická odborná literatura uznala nesporný vliv vojenské kutálky císařství na hudební projev mariachis – tedy vliv mnohem významnější, než by byl podíl na melodii jediné písně, La palomy.

A ještě jednu stopu zanechali čeští účastníci Maxmiliánova nešťastného dobrodružství v Mexiku. Tedy patrně nejen čeští, třebaže ona stopa má nesporně český původ. Tancechtiví Mexičané a Mexičanky propadli polce. V severní části země tento tanec zlidověl natolik, že místní patrioti považují polku za místní vynález a tvrzení o jejím českém původu odmítají jako pokus připravit Mexiko o autorství důležité součásti místní kultury.

Foto, ilustrace: 
Wikipedie
Zdroj: 
Tajemství české minulosti 9/2013
reklama