reklama

Koně, pára, elektřina: Těžké počátky městské hromadné dopravy v Praze

20.4.2017 – Pavel Fojtík, Zdeněk Říha
Zatímco brněnské a vídeňské ulice brázdila parní tramvaj, Praha stále spoléhala na koňskou sílu
Koněspřežná dráha
Omnibus schválně kříží dráhu konkurenční koňce

Koněspřežky se staly pro pražské omnibusy opravdovým konkurentem.

  • Zahájení provozu tramvaje
  • Jízdenka
  • Eduard Otlet

Průmyslová revoluce v 19. století nevratně změnila dosavadní středověkou tvář měst. Na předměstích v té době vznikaly první manufaktury a život se z vesnic přesunul do měst, kde rostl počet obyvatel. Současně do nich byla přiváděna železnice a to vše vytvořilo poptávku po městské dopravě.

Nové technické vymoženosti dávaly dostatek prostředků, jak tuto poptávku uspokojit, přičemž šance se nejdříve chopili soukromí podnikatelé. Nejinak tomu bylo i v případě začátků městské hromadné dopravy v Praze.

Těžké začátky

Tou dobou už Pražané mohli používat omnibusové linky, tedy silniční dopravní prostředek tažený koňmi, který bychom mohli označit za předchůdce dnešních autobusů. První pokusy s omnibusy učinil v letech 1829 a 1830 pražský povozník Jakub Chocenský, ale jeho průkopnický čin skončil pro malý zájem veřejnosti neúspěchem. Později to s omnibusy zkoušeli s přestávkami i další podnikatelé. Na začátku sedmdesátých let 19. století se stala mezi obyvatelstvem nejžádanější trasa z dnešního Karlínského náměstí na Smíchov do blízkosti nádraží, kterou provozovalo několik společností.

Spása z Belgie

Podnikatelé Bernard Kollmann a Zdenko hrabě Kinský přišli s nápadem postavit v Praze koněspřežnou pouliční dráhu. Potřebnou koncesi obdrželi od rakouského ministerstva obchodu 5. března 1873. Představa, že Praha, Karlín a Smíchov získají svoji první tramvajovou trať do konce roku 1874, ale vzala brzy za své. Krach vídeňské burzy 9. května 1873 a následné zhroucení burzy v Berlíně měly za následek, že Anglicko-česká tramwayová společnost, založená oběma podnikateli, ani nestačila vstoupit v život. 

Situaci zachránil belgický podnikatel Eduard Otlet, označovaný později za „tramvajového krále“,který se podílel na přípravě i stavbě prvního úseku pražské koněspřežné tramvaje. Ve čtvrtek 23. září 1875, v 15 hodin, zahájila v Praze s velkou slávou provoz koněspřežná tramvaj. Trať začínala v Karlíně v blízkosti Invalidovny, kde byl i pozemek určený pro vozovnu a stáje, a vedla dvoukolejně až na hranice Prahy. Zde se stávala jednokolejnou a v takové podobě vedla celým pražským územím přes Poříčí, Příkopy, Ovocnou (dnes 28. října) a Ferdinandovou (Národní) k rozestavěnému Národnímu divadlu. 

Koně, pára a elektrika

Jen krátce poté, co byla v Praze dobudována síť koněspřežné tramvaje, se objevili první podnikatelé, kteří začali uvažovat o modernějším druhu dopravy. Ten tehdy představovala parní tramvaj, která od roku 1883 jezdila ve Vídni a rok později byla zprovozněna v Brně.

Zřejmě zde mohl najít inspiraci nuselský podnikatel Alois Procházka, který 20. června 1885 požádal ministerstvo obchodu o předběžnou koncesi pro síť parní tramvaje na Královských Vinohradech. Z celého záměru ale nakonec sešlo. Podobný úmysl na stavbu sítě parní tramvaje se nepodařilo realizovat ani vinohradskému starostovi Janu Friedländerovi v roce 1890. Pražská aglomerace nakonec přeskočila od animální trakce přímo k dráze elektrické. 

Foto, ilustrace: 
Archiv Dopravního podniku hl. města Prahy
Zdroj: 
Tajemství české minulosti 15/2012
reklama