reklama

Nechtění hosté: Jak si počínali Napoleonovi vojáci v českých zemích

24.10.2016 – Dušan Uhlíř
Války s revoluční a napoleonskou Francií těžce ovlivnily životní situaci i v českých zemích
Bitva u Slavkova
Bitva u Slavkova

Francouzská armáda vkročila pod Napoleonovým vedením na naši půdu poprvé roku 1805 

  • Napoleon Bonaparte
  • Sňatek s Marií Luisou

České země se nejdříve potýkaly pouze s neblahými následky revolučních a napoleonských válek. Doplácely na ně vysokými daněmi, odvody rekrutů, epidemiemi a hospodářským úpadkem. Jakmile válčící armády překročily hranici našich zemí, byly průvodní jevy války pro místní lidi ještě citelnější.

Napoleonovi muži

K prvnímu kontaktu našich předků s Napoleonovou císařskou armádou došlo na konci roku 1805. Za 3. koaliční války proti Francii překvapil císař Napoleon své protivníky rychlým tažením do Německa, během něhož porazil rakouskou armádu u Ulmu a 13. listopadu obsadil bez boje Vídeň. Zbytky rakouské armády spolu s jejími ruskými spojenci ustoupily k severu, na Moravu. Tady došlo 2. prosince 1805 k velké bitvě u Slavkova, ve které byla spojená rusko-rakouská armáda poražena. Vítězní Francouzi obsadili jižní Moravu a část jihovýchodních Čech.

Od prvních chvil průchodu válčících armád se datují nářky venkovského i městského obyvatelstva na přítomnost vojsk. Nejvíce je trápily kontribuce ukládané francouzskými okupačními úřady. Francouzi se všude dožadovali finančních dávek, proviantu i píce pro koně a na mnoha místech docházelo k rabování. Majitelé domů, ve kterých byli ubytováni francouzští vojáci, se museli starat o jejich obživu. Brněnský měšťan Kajetán Unterweeger tehdy zapsal: „Měl jsem už dost stálého vaření, krmení a obstarávání vína pro svou domácí garnisonu a také jsem to už nemohl vydržet. Dne 21. listopadu, kdy mi zase bylo přiděleno deset mužů k ubytování, jsem si všiml, že ti lidé raději berou peníze, neboť přijali na zaopatření 10 zlatých. Tak jsem hleděl se svými hosty uzavřít dohodu, a to tím spíš, že nastal nedostatek masa, chleba a zeleniny ..“

Ve Ždánicích osvědčili francouzští dragouni smysl pro „sociální spravedlnost“. Vrhli se zde nejdříve na panské víno, pak na farářovo, potom vypili víno úředníků, ale nakonec pili stejně odevšad. Mnohem více stížností ovšem nacházíme v místních kronikách na řádění spojenecké ruské armády. Při špatné organizaci zásobování se Rusové vrhali na všechno, čeho se jim nedostávalo, a často bezohledně ničili nábytek a domácí zařízení. Plýtvali s ukořistěnými potravinami, zatímco o kus dál padaly jejich jednotky hladem a vyčerpáním.

Foto, ilustrace: 
Wikipedie
Zdroj: 
Tajemství české minulosti 10/2011
reklama