Nedůslední vzbouřenci: Stavovský odboj v Čechách 1546–1547 (1.)

V létech 1546 a 1547 se část české stavovské obce postavila proti svému králi, když se rozhodl porušit staré zemské svobody

23.07.2016 - Petr Šťastný



Na pozadí celého konfliktu zároveň probíhala válka proti protestantům v sousedním Německu. Poslední fází stavovského odporu byla otevřená vzpoura, která však ztroskotala na neschopnosti vzájemné domluvy.

Královská hra

Když v červnu 1546 proběhly na německém válčišti první vojenské srážky takzvané šmalkaldské války, armáda německých protestantů měla zpočátku určitou převahu. Navzdory příznivému vývoji však nedokázala nastalou situaci využít a v polovině září začala iniciativa přecházet do rukou katolíků a císaře Karla V. Jeho bratr Ferdinand I. se už od počátku svého angažmá potýkal s finančními problémy a spoléhal se především na českou pomoc. Čechy se také měly stát nástupištěm válečných akcí proti Sasku. 

Území Čech se na konci srpna stalo hlavní zásobárnou císařské armády. Ferdinand se také rozhodl na základě předchozího povolení českého zemského sněmu vydat výzvu ke shromáždění zemské hotovosti (viz Zemská hotovost), která se po výzvě druhé měla dostavit do tábora položeného u města Kadaně. Jako důvod uvedl přítomnost oddílů saského kurfiřta v blízkosti Jáchymova. Celá akce však byla v první řadě dobře promyšleným trikem. Ferdinanda neopouštěly finanční problémy a zemská hotovost byla jediným způsobem, jak mohl postavit do pole výraznou vojenskou sílu.

Nespokojená armáda

Mezi vojáky v ležení u Kadaně se mezitím začaly šířit nepokoje. Protesty se ozývaly především z městských oddílů, mezi nimiž prim měli opět Pražané, kteří svým příkladem strhávali města ostatní. Nejvyšší polní hejtman Šebestián z Vejtmíle proto na konci října konečně obdržel rozkaz k vytažení do Saska. Jaké překvapení ho však čekalo, když po předání tohoto rozkazu nižším velitelům část hotovosti prostě vypověděla svou poslušnost! Ferdinandovi se sice nakonec vyjednáváním a nátlakem podařilo část vojska přimět k poslušnosti, i tak ale některé oddíly zůstaly v ležení a následujícího tažení se vůbec nezúčastnily. Český král také musel počítat s tím, že datum rozpuštění hotovosti bylo určeno na 11. listopad 1546.

Neslavné tažení

Do sousedního Saska proniklo české zemské vojsko až na úplném konci října. Saské území však bylo hájeno pouze slabě a Češi se nesetkali při svém postupu s větším odporem. 1. listopadu 1546 pak u Adorfu se značnou přesilou rozprášili mnohem slabší uskupení pod velením kurfiřtova syna Jana Viléma. Poté se spojili s oddíly knížete Mořice. České vojáky se ale Ferdinand následně odvážil použít pouze k zajištění českých lén na území tzv. Fojtlandu. Hotovost samotná byla nakonec rozpuštěna ještě před stanoveným termínem. 

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti 1/2010

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci