reklama

Obávaný Špilberk: Žalář národů i vězení sprostých zločinců

25.3.2016 – Dušan Uhlíř
Špilberk

Dobová pohlednice zachycuje jednu z hlavních dominant města Brna, hrad Špilberk. Desítky revolucionářů, povstalců, rebelů a vlastenců, kteří zde byli vězněni za odboj proti Vídni, vysloužily pevnosti smutné renomé. Bylo to však také vězení mnoha kriminálních živlů.

Pevnost i vězení

Kdysi středověký hrad Přemyslovců a Lucemburků se stal za Habsburků důležitou vojenskou pevností před branami Vídně, která v letech třicetileté války odolala dvojímu švédskému obležení. V prvních letech této války začala pevnost sloužit jako vězení pro prominentní vězně. Byli to zprvu účastníci stavovského povstání, kteří zde byli uvězněni po porážce na Bílé Hoře. Po nich sem přišli zajatí důstojníci armád protihabsburské koalice – hlavně Dánové a Švédové, ale také Valdštejnovi důstojníci, kteří zůstali až do konce na straně zavražděného vojevůdce.

V širší míře sloužil Špilberk jako vězení od druhé poloviny 17. století. V roce 1673 zde seděli odhalení protestanti z řad poddaných a téhož roku určil dekret císaře Leopolda I. Špilberk za vězení pro tuláky, uprchlé dlužníky, zloděje a lupiče, pokud nebyli odsouzeni k smrti. K nim později přibyli buřičtí poddaní, roku 1714 úplatní a nepoctiví úředníci, v roce 1724 to byli opět jinověrci, označovaní jako kacíři, a po roce 1730 pašeráci soli a tabáku. 

Teprve po revoluci 1848 věznice pomalu dosloužila. Poslední političtí delikventi, účastníci poražené revoluce, dlouhou etapu státního vězení uzavřeli. Ještě v roce 1854 bylo na Špilberku 428 trestanců: 358 mužů a 70 žen. V letech 1855–1858 existence věznice skončila a Špilberk byl přeměněn v kasárna. 

Zdroj: 
Tajemství české minulosti 7/2011
Foto, ilustrace: 
Wikipedie
reklama
reklama