V zajetí umění a kuriozit: Kunstkomora císaře Rudolfa II. (2.)

Mezi Rudolfovými poklady zaujímala nejvýraznější místo obrazová sbírka

31.07.2016 - Ilona Šťastná



Správcem kunstkomory se stal italský učenec, zlatník a sběratel Jacopo Strada, který pracoval už pro Maxmiliána II. Byl to velice vzdělaný muž a své znalosti uměl i náležitě využít. Bezpochyby vedl i první Rudolfovy kroky k vytvoření jeho unikátní sbírky a ukázal mu tu nejlepší sběratelskou cestu. 

TIP: Přečtěte si, jak vznikaly prostory pro císařské sbírky

Umělci v císařských službách

Po svém otci Maxmiliánovi II. „zdědil“ Rudolf umělce, který bývá s jeho jménem spojován snad nejčastěji – Giuseppe Arcimbolda. Pro Rudolfa II. vytvořil například portrét k jeho korunovaci, staral se o císařské slavnosti, průvody a divadelní hry, vybíral a dodával umělecká díla do císařské sbírky a získával nové umělce. Po návratu do rodného Milána vytvořil Arcimboldo svůj nejslavnější obraz, portrét Rudolfa II. jako Vertumna. O doplňování sochařských děl, plastik, zlatnických prací a jiných předmětů se starali umělci z oboru: sochař Adriaen de Vries, řezač drahokamů Ottavio Miseroni, zlatník Erasmus Hornick nebo hodinář Jost Bürgi. Největším dodavatelem obrazů pro Rudolfovu sbírku byl věhlasný vlámský malíř Bartolomeus Spranger. Ten se zcela adaptoval na české prostředí a stal se i členem malostranského malířského cechu.

Všichni na pražském dvoře věděli, že císař má zalíbení v obrazech Albrechta Dürera. Za jeho dílo Všichni svatí zaplatil norimberské radě 700 zlatých a vysokou sumu ho stála i známá Růžencová slavnost, kterou pro něj získal další malíř, Hans von Aachen. Její transport do Prahy byl ojedinělou akcí. Obraz byl obalen bavlněnou vatou, koberci a voskovým plátnem. Nakonec ho zavěsili na tyč a z Benátek do Prahy ho nesli najatí nosiči, aby neutrpěl sebemenší poškození. Dürerova díla císaři opatřoval i Hans Hoffman, který byl jeho kopistou a tvrdil o sobě, že vidí „Dürerovýma očima“. Rudolf miloval i díla krajinářů jako byl Roeland Savery a Pieter Stevens. 

Samostatnou kapitolou pak byla alchymie, v jejíchž službách pracovali pro císaře John Dee nebo Edward Kelley, a astronomie v čele s Tychonem Brahe a Tadeášem Hájkem z Hájku. Rudolfova sbírka byla velice rozmanitá a také obrovsky cenná, což vedlo už za císařova života k jejímu rozkrádání. 

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti 2/2013

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci