Ženo, prokaž plodnost! Jak se žilo manželkám ve středověku

Ve středověku se žena stala plnoprávnou manželkou až když porodila dítě

06.03.2017 - Ilona Šťastná



Je pozoruhodné, že manželství bylo ve středověku i v raném novověku kladeno, po panenství a vdovství, až na poslední pomyslný stupeň hierarchie. Dívka panna byla majetkem své rodiny až do doby, kdy se se svolením otce, bratrů nebo poručníka provdala.

Manželka a matka

Manželství bylo nerozlučitelným svazkem, oba manželé byli vázáni věrností a manželka se měla starat jak o manžela, tak o dům či hospodářství. Už tzv. Břetislavův dekret ustanovil, mimo jiné, povinnost monogamie, trestání cizoložství a zakazovala týrání žen v manželství, a to pod vysokými tresty peněžními nebo pod pohrůžkou vyhnanství do Uher. Do jaké míry, to však ovlivnilo chování manželů, se neví. Bití a trestání žen bylo celkem běžným jevem a jsou známy i případy bití ze stran manželek.

Tím, že dívka po sňatku odešla z domova, se automaticky začlenila do manželovy rodiny. Získala jeho společenský status a on za ni od té doby rozhodoval. Její postavení v nové rodině bylo přesně vymezeno. Očekávala se hlavně její starost o domácnost, později o děti popřípadě o služebnictvo. Její den začínal brzy ráno a končil pozdě v noci. Vstávala jako první a poslední chodívala i spát. Samozřejmě, že se povinnosti ženy lišily podle jejího společenského postavení a podle toho, zda bydlela na vesnici či ve městě. Většinou byl jejich pohyb omezen jen na dům, ale např. ženy řemeslníků a obchodníků se podílely na prodeji výrobků jejich manželů. Chodily na trhy, prodávaly v krámech. Vesnické ženy zase obdělávaly pole, sbíraly dříví a částečně se podílely na pracích spojených se zemědělstvím. Samozřejmostí byla péče o dobytek a drůbež, výroba sýra, tvarohu a másla, pečení chleba a péče o zahrádku u domu. V období sklizně se ženy uplatňovaly při vázání snopů, hrabání a kupení sena, ale i sečení a mlácení.

Plnoprávnou manželkou se žena stala, až porodila dítě. Tím prokázala svoji plodnost a splnila svůj hlavní životní úkol. Vztah ženy k dětem byl poněkud chladnější, než je tomu dnes. Bylo to dáno hlavně vysokou úmrtností dětí a také, v mnoha případech, nízkým věkem matky. Důvodem bylo i to, že žena v té době mívala velký počet dětí. V některých případech rodila desetkrát až dvanáctkrát za život. 

  • Zdroj textu

    Tajemství české minulosti 2/2010

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie


Další články v sekci