Snoubenky vlasti a děti čisté krve: Fakta o nacistickém projektu Lebensborn

Před Vánoci 1935 rozjeli nacisté projekt Lebensborn, Pramen života. Experiment měl sice vznešený název, ale naprosto zrůdný cíl: zalidnit Třetí říši čistokrevnými Árijci

31.10.2016 - Tomáš Novák



Země, která se zodpovědně připravuje na budoucí získávání životního prostoru, bude potřebovat mnoho vojáků. Tohle si uvědomuje i říšský vůdce SS Heinrich Himmler a tak zakládá Specializovaný referát SS zabývající se péčí o potenciálně opuštěné děti. Tomuto referátu byly 13. září 1936 podřízeny domovy Lebensborn. Jde o instituci, jejímž posláním je zajistit optimální výchovu rasově kvalitních dětí v nové nacionálně socialistické, široké rodině.

Zasloužilé matky

Svedené a opuštěné modrooké a rasově „kvalitní“ dívky nemusely coby těhotné podstupovat nesnáze neprovdaných matek. Lebensborn jim nabídl kvalitní ubytování na úrovni penzionu s dobrou stravou zdarma, lékařskou péči i vše, co bylo třeba zařídit k porodu. V domovech mohly budoucí matky žít půl roku, z toho dva měsíce před porodem. Poté mohly v klidu prožít další, tentokrát čtyřměsíční období a rozhodnout se. Buď s dítětem odejít, nebo je dát ve vší nacistické počestnosti k adopci.

Adoptivní rodiče vybíral zřizovatel oněch útulků převážně mezi zasloužilými vojáky a funkcionáři NSDAP. Odchodu s dítkem nebylo nijak bráněno. Ovšem i zde byla podmínka. Matky musely slavnostně před říšskou vlajkou a bustou Adolfa Hitlera slíbit, že děti budou vychovávat v duchu národního socialismu. V přísaze byla zakomponována pasáž, kterou lze vnímat jako souhlas s odebráním dítěte, pokud by matka v nacistické výchově zakolísala.

Děti hodné poněmčení

V prostorách Lebensbornu se narodilo nebo alespoň bezprostředně po porodu pobývalo 10 000, podle některých pramenů i 40 000 dětí. Jde ovšem jen o odhad – evidence byla před koncem války zničena. Lebensborn se angažoval i při řešení osudu sirotků popravených rodičů. Prošly jím i lidické děti, jejichž matky skončily v koncentračním táboře. Ty děti, které byly z rasového hlediska uznány za hodny poněmčení. Ocitly se v německých rodinách. Po pravdě nutno konstatovat, že osvojitelé se k nim, odhlédneme-li od odnárodnění, v rámci možností nechovali zle. Většina dětí byla po válce vyhledána a vrácena do vlasti 

  • Zdroj textu

    Živá historie 10/2011

  • Zdroj fotografií

    Wikipedie, lebensborn.weebly.com


Další články v sekci