Výprava do záhadné země: Kde ležela neprobádaná říše Punt?

V osmém roce své vlády uspořádala žena-faraon Hatšepsut odvážnou výpravu do říše Punt, aby pro Egypt získala nový zdroj exotických produktů.

05.05.2024 - Jiří Kučera



Oficiální ideologie sice hovořila o jiných etnických oblastech s pohrdáním, skutečnost ale byla často jiná. Egypťané vnímali zahraničí prizmatem potenciálního zisku. Bažili po cenných surovinách, kterých bylo v samotné zemi málo. 

Cesta podél pobřeží 

Hlouběji do afrického vnitrozemí se Egypťané většinou nepouštěli. Překážkou jim bylo nepokojné, i když zčásti egyptianizované černošské obyvatelstvo, obtížný pohyb po horním toku i drsné podnebí Sahary. Určitou výjimku představuje právě slavná výprava královny Hatšepsut do záhadné země Punt. Aby se Egypťané vyhnuli všem nástrahám pouště, podnikli cestu na lodích podél pobřeží Rudého moře. I když si nejsme zcela jisti, do jakých míst vlastně dorazili, víme, že je tam vlídně přivítali místní hodnostáři v čele s místním náčelníkem Perehuem a jeho rozložitou chotí Iti. 

Unikátní reportáž 

Výpravu zachycuje jedinečný soubor polychromovaných reliéfů ze střední kolonády Hatšepsutina zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Doprovázejí je hieroglyfické nápisy, které objasňují jejich obsah. Je to vlastně reportáž z cesty. Scény svědčí o mimořádném pozorovacím talentu starých Egypťanů a jsou obdivuhodným dokladem fascinace vším neznámým a exotickým. 

Podle egyptologa Kenta R. Weekse je možné, že si sami účastníci výpravy na místě zaznamenávali pozoruhodné detaily z rostlinné a živočišné říše, aby je potom sochaři vyobrazili na zdech chrámu. Kromě krásných štíhlých plachetnic s veslaři se tu setkáme s malebnými výjevy vesnice v Puntu. Vidíme kónické rákosové chatrče domorodců postavené na kůlech mezi datlovými palmami, pasoucí se skot, ale také exotické žirafy nebo levharty. Na rozdíl od núbijských černochů mají muži na vyobrazeních jemné rysy a tmavě červenou pleť. Egypťané jim nabízejí kovové sekyry, dýky i různé šperky a výměnou si odnáší vytoužené exotické komodity. Vidíme námořníky, kteří nakládají na loď celé myrhovníky i s kořenovým balem, které budou zasazeny v Dér el-Bahrí. 

 Kde se říše Punt nacházela je dodnes hádankou, s nejvyšší pravděpodobností ležela na jihovýchod od Egypta. Řada pramenů hovoří pro dnešní Somálsko, některé prameny hovoří o území dnešní Eritreje až k ústí řeky Zambezi, či dokonce o jižním cípu Arabského poloostrova. (zdroj: Wikimedia Commons, ArdadN, CC BY-SA 4.0)

Rozsáhlý seznam uvádí vedle zlata také skořicové dřevo, líčidlo na oči, opice, levhartí kůže a různé druhy kadidla, které bylo nesmírně důležitou položkou pro kultický provoz egyptských chrámů. Výprava, kterou královna vyslala, znamenala poprvé po mnoha letech přímý kontakt s neznámou, vzdálenou oblastí a egyptské elity tento kontakt udržovaly až do konce Nové říše.


Další články v sekci